„Dědečku… Dědečku!“ Hlas té dívenky Kendalle stále dokola zněl v mysli. Nedokázala se ovládnout a rozplakala se. Křečovitě svírala Declanovu košili a usedavě plakala, aniž si vůbec uvědomovala, co dělá.

Dovnitř vrazil lékař a rozpoutal se zmatek. Declan musel vzít Kendall do náruče a spěšně Miriam řekl: „Asi si na něco vzpomněla.“ Potom Kendall vynesl z pokoje.

Miriam vzala krabičku a šla za ním.