~POHLED VALERIE~

Ve vteřině, kdy mé potlučené tělo dopadlo na tenkou, hrbolatou matraci v pokojíku pro služebnictvo, mě zcela pohltilo čiré vyčerpání a stáhlo mě do temnoty. Záda mě bolela hlubokým, vytrvalým tepáním, které vyzařovalo od kořene páteře až nahoru k ramenům. Nohy jsem měla jako z olova, těžké a k ničemu po tom brutálním dni, který jsem právě přežila. Zabořila jsem obličej do placatéh