~POHLED VALERIE~

Tmu drsně protrhne pronikavý, ječivý zvuk budíku na mém levném telefonu.

Prudce otevřu oči. Ten hluk mě vytrhne z hlubokého, vyčerpaného spánku přesně v sedm třicet ráno. Slepostí šmátrám po nočním stolku. Klouby narazím do plastového obalu hodin a srazím je, než mé prsty najdou tlačítko. Praštím do něj, až to ztichne.

Zářivá červená čísla se mi vypalují do zraku.

Sedm třicet.