Po obědě jsem se vrátila do budovy soudu a ruku měla pevně sevřenou ve Vicově. Když jsme se zastavili před přidělenou soudní síní, Vic si mě přitáhl do náruče, jemně mě políbil a pak se odtáhl, aby mi pohlédl do očí.

„Přál bych si, aby ses tam už nevracela,“ řekl.

Smutně jsem se usmála, než jsem odpověděla. „Musím. Moje matka zničila Ruth život. Vzala jí Biancu. Řekla jsem, že tu pro ni budu. Pro