Všichni jsme sledovali, jak Sabrinu přivádějí do soudní síně. Poznala jsem na ní, že je ze svědčení nervózní, ale věřila jsem, že si povede dobře. Když se usadila na lavici svědků, Claudia se na ni usmála.

„Dobré odpoledne, slečno Winslowová. Nebudu vás zdržovat déle, než bude nezbytné. Znáte obžalovanou?“

„Ano, znám,“ odpověděla Sabrina.

„Odkud?“ zeptala se Claudia.

„Byla u mě doma, když jsem se