Camilla

Když jsem v sobotu ráno vyšla z Vicova domu s Hughem po boku, odhodlaně jsem kráčela ke svému autu. Jakmile jsme nastoupili, otočil se ke mně.

„Co to děláš?“ zeptal se.

„Nic!“ odpověděla jsem a nastartovala.

„Kecy, Millo. Znám ten tvůj výraz. Co máš za lubem?“

Zasténala jsem a střelila po něm pohledem. „Jedu za Sylvií.“

Překřížil si paže na hrudi. „Valerie je v pořádku. Není žádný důvod za