Představovala jsem si to naprosto jasně: jak tu sedím ve svých fotbalových kraťasech od trávy a bučím tu, jako by končil svět, protože... co? Smazala jsem hnusnou zprávu? Moje nejlepší kámoška chtěla čuráka? Moje trenérka si na mě smlsla?

„Dej se dokupy, Ario,“ popotáhla jsem, utřela si obličej lemem trička a jen to zhoršila. „Neumíráš. Jsi jen... rozhozená hormonama. Nebo dramatická. Nebo obojí.