Ariina matka se pomalu otočila zpátky ke mně.

„Ne…“

Nedokázal jsem přestat brečet.

„Operují ji.“

Několikrát zamrkala, jako by mě dobře neslyšela.

„Cože?“

„Snaží se ji zachránit.“

Ta slova mi sotva opustila ústa, když se jí z tváře vytratila veškerá barva.

Znovu a znovu vrtěla hlavou.

„Ne… ne, to není možné. Dnes ráno jsem s ní mluvila. Byla v pořádku. Dnes ráno se se mnou smála.“ Oběma rukama mě c