Kaelia

Kdyby pohledy mohly zabíjet, už bych ležela tři metry pod zemí.

Jak na mě všichni zírali, jako by nechtěli nic jiného než mě vidět roztrhanou na kusy. Tváře starších byly tak rudé, že vypadali jako přezrálá rajčata, připravená prasknout. A namísto pocitu strachu či viny, jaký by měla stará Kaelia, jsem byla pobavená.

Jeden z nich konečně našel hlas, třesoucí se rukou na mě ukázal. „Co to p