Kaelia

Ležérně jsem kráčela po úzké horské stezce, přes rameno mi visela malá brašna. Vzduch byl chladný, štípal mě do tváří, ale mně to nevadilo. Cesta byla celkem snadná, navzdory tomu, jak vysoko jsem už vystoupala.

Pro většinu lidí byla tato část hory zapovězeným územím, byla příliš strmá, divoká a plná neznámých tvorů, kteří tu číhali. Nikdo sem nechodil. Což byl přesně ten důvod, proč já ano