Avery

Probudila jsem se do bledého světla úsvitu a na chvíli jsem jen tiše ležela a nasávala známé teplo naší ložnice. Prostěradla ještě nesla Rykerovu vůni cedru a máty, polštář vedle mého měl v sobě důlek po jeho hlavě a kamkoli jsem se podívala, všude jsem nacházela nějakou malou vzpomínku – jak na této matraci jeho ruka překrývá mou, jak jeho hlas šeptá ujištění do tmy, jak mi konejšivě kreslí