„Děkuji ti, Judahu,“ odvětila upřímně Evangeline.

Judah se však jen usmál. „Jsme dobří přátelé, tak se nežinýruj.“

Hned po tom, co vyšli ven, zamkla pokoj zevnitř a zamířila k výtahu.

„Stále si pamatuji, jak jsem odsud odcházela naposledy, dokonce jsem si v duchu říkala, že se sem už nikdy nevrátím. Uplynuly necelé dva roky a jsem tu znovu. Je to docela emotivní,“ pronesla pomalu.

Jemně se na ni p