<>

*SÍDLO BLACKWOODOVŮ*

Poté, co služebné naservírují večeři, sedím naproti Dorianovi a mlčky ho pozoruji, jak si krájí steak. Nepodívá se na mě, nepromluví – jen pohybuje nožem a vidličkou s tou stejnou klidnou precizností, jakou měl vždycky.

Nedokážu poznat, jestli si něco pamatuje. Způsob, jakým tam sedí, tak vyrovnaně, znemožňuje zjistit, co se skrývá za těma chladnýma, zádumčivýma očima. Pama