♡Nora♡

Uplynula minuta.

Pak dvě.

Pak jsem přes dveře koupelny uslyšela povědomý zvuk.

Hádovo vyzvánění.

Někdo mu volal.

Dech se mi zadrhl, když jsem přitiskla ucho blíž ke dveřím a napínala sluch. Jeho hlas klesl do tichého mumlání. Nerozuměla jsem slovům. Jen útržkům, znělo to ostře a naléhavě.

Pak rychlé kroky, které se vzdalovaly.

„Háde, počkej— Co to—“ Hlas Mateovy snoubenky se ozval za ním, a