Otočila jsem se v sevření Nikolaiovy paže, obtočila své vlastní ruce kolem jeho pevného trupu a přitiskla hlavu k jeho hrudi. Jeho tlukot srdce mi duněl u ucha, silný a vyrovnaný, v rytmu, který se v uplynulých dnech stal zvláštně uklidňujícím. Navzdory všemu – zklamání z chybějícího pouta s druhem, přetrvávající nejistotě ohledně mé vlčice, stínům jeho údajné minulosti – být tu s ním mi připadalo