Stříbro v mých zádech přešlo do jakési palčivé necitlivosti, která byla snad ještě horší než předchozí křičící bolest. Seděl jsem na kraji úzké postele, zápěstí stále spoutaná před sebou, a snažil jsem se nehýbat rameny. Kdykoli jsem to udělal, roztrhaná kůže se natáhla proti látce toho, co zbylo z mé košile, a jed se vsakoval hlouběji do svalů.

Pět ran bičem. Tolik mi jich dali poprvé, co jsem se