CAMILLA

"Paní DiRossiová?"

Oči se mi rozletěly dokořán za zvukem mého jména, mé tělo se zdálo těžké a neznámé proti matraci. Zírala jsem do stropu několik vteřin, než jsem si uvědomila, kde jsem – ve své vlastní posteli.

"Nico?" Hlas jsem měla ochraptělý a sotva slyšitelný.

Stál ve dveřích, jednou rukou se opíral o zárubeň a ve druhé držel podnos s kávou a toustem. Tvářil se ostražitě, jako by se