CAMILLA

O dva dny později jsem stála na úpatí schodiště, dlouhou chvíli jsem zírala nahoru na podestu, jako by mě měla každou chvílí celou spolknout.

Bylo to jen schodiště. Jen další část domu. Ale poprvé to vypadalo... jinak. Vyleštěné schody se leskly ve světle a dlouhá chodba se táhla vzhůru jako otevřený chřtán. Někde nahoře, za zamčenými dveřmi a zavřenými okenicemi, se skrývala pravda, které