MILLA

"Máš minutku?"

Vzhlédla jsem od stolu a usmála se na obličej ve dveřích. První upřímný úsměv, který jsem cítila po celých dnech... možná týdnech. Jak jsem se opřela do křesla, okny mé kanceláře ve čtrnáctém patře městské umělecké galerie se dovnitř lilo pozdní odpolední slunce a koupalo mě ve svém teple. "Ahoj, Neile."

Neil Carter, můj nadřízený, zapadl do křesla naproti mně. "Vypadá to, že