Vivienne byla stále pohlcená radostí z jejich zázračného shledání, ale když vzhlédla ke Gideonově tváři, zarazila se. Měl zarudlé oči a po tvářích mu tiše stékaly slzy.

„Proč pláčeš?“ zeptala se tiše. Za celé tři roky, co byli spolu, ho neviděla uronit jedinou slzu. A přesto tu teď ležel a slzy mu stékaly jako rozsypané perly, bez ustání.

Musela uznat, že v tomto stavu vypadal až srdceryvně krásně