Roxaniným obličejem kmitlo překvapení, když jí pohled na okamžik střelil k Elyndře a pak se vrátil k Declanovi.

„Musela jsem si něco zařídit,“ řekla. „Nebyla jsem pryč tak dlouho. Myslela jsem, že budeš ještě spát.“

Declan nahlas neodpověděl.

„Nemůžeš prostě jen tak odejít,“ řekl jí přes telepatické spojení a jeho hlas jí v hlavě zněl pevně. „Aniž bys mi něco řekla.“

Ta slova zavadila o její mysl