**POV: VALENTINA**

„Na tvůj rozvod!“

Nate pozvedá vysoko svou koktejlovou sklenici a drží ji pevně navzdory drtivé mase těl, která se tlačí kolem našeho maličkého stolu.

Zírám do svého Cosmopolitanu a přinutím se k chabému úsměvu. Z téhle oslavy žádnou radost nemám. Prestonova donebevolající nevěra ho stála prestižní práci, pověst i soudní spor. Warren se postaral o to, abych získala veškerý majetek. Přesto mi v žaludku stále leží těžký pocit selhání jako olověný blok. Nedokážu si udržet ani zájem vlastního manžela.

Zvedám drink, nechám studenou sklenici přitisknout ke spodnímu rtu a pomalu si usrknu. „Není trochu divné si na tohle připíjet?“

„Děláš si srandu? Konečně ses zbavila toho narcistického úchyla. Ten chlap měl tu drzost přivést si svou milenku k vyhlášení rozsudku. Diane tam seděla v galerii, jako by jí to tam patřilo. Ať táhnou oba k čertu,“ odfrkne si Nate a znechuceně mávne volnou rukou.

Povzdechnu si a zakroužím růžovou tekutinou. Dunivé basy klubu mi vibrují přes podrážky bot. Mnohem raději bych teď byla schoulená na svém zbrusu novém gauči. Chtěla bych sledovat maraton Harryho Pottera v teplácích, s obrovskou lahví červeného vína a ostudným množstvím nezdravého jídla. Ale ukázal se Nate, vytáhl mě z mého dočasného pokoje pro hosty a dotáhl mě do tohohle hlučného, přecpaného baru.

Nate namíří sklenici na moji hruď s naprosto vážným výrazem. „Dneska večer slavíme začátek nového života. A v sobotu večer tě chci v sedm ostrou vyfiknutou na tah s přáteli. Vyrážíme na lov známosti na jednu noc.“

Zakuckám se při pití. Kašlu, až mě pálí v krku, a přitisknu si ruku na pusu, abych nevyplivla brusinkový džus na podlahu. „Cože? Právě jsem se rozvedla a ty chceš, abych si zašukala s cizím chlapem?“

„Rozvedla ses s manželem, který nečekal, až bude svobodný, než začal píchat někoho jiného.“

„To je pravda, ale to neznamená, že jsem připravená na—“

„Žádné ale nepřipadá v úvahu, Valentino. Jsi nejvíc sexy ženská, jakou znám, a já odmítám dovolit, aby ti Prestonovy roky ponižování zničily sebevědomí. Musíš získat zpět svou sexualitu. Kdybych byl hetero, už dávno bych to s tebou zkusil,“ nakloní se Nate přes ulepený barový stolek a hlas má plný bojovné oddanosti.

Jeho zarputilá obrana mi vykouzlí na rtech upřímný úsměv. Ramena se mi nepatrně uvolní a z napětí, které v sobě nesu celé měsíce, trochu povolí. „Fajn. Souhlasím, že v sobotu večer vyrazíme. Ale hned teď dávám jasně najevo, že ta známost na jednu noc není zaručená.“

**POV: DARIUS**

Dunivé basy mi drnčí v zubech. Nekonečné moře zpocených těl naráží do mé židle pokaždé, když se někdo snaží protlačit k přeplněnému baru. Podrážděním se mi ježí kůže. Smrad levného chlastu a těžkých parfémů je dusivý.

Svírám sklenici whisky a zabodnu pohled přes malý stůl. „Připomeň mi, co tady vlastně děláme?“

Rome vykouzlí široký, bezstarostný úsměv a mou ponurou náladou se nenechá vyvést z míry. „Snažíme se dobře bavit jako normální lidi. Jsou to roky, co jsme si naposledy společně vyrazili na drink. Potřebuješ upustit páru, brácho.“

Než mu stihnu říct, že máme k normálnosti daleko, můj vylepšený sluch zachytí nedaleký hlas. Vysoký blonďák říká úplně to samé ženě u barového stolku.

Můj pohled zabloudí k ní. Po zádech jí v jemných vlnách splývají kaskády černých vlasů. Její úchvatné křivky obepínají červené šaty, které nenechávají mnoho prostoru fantazii. Nevysvětlitelné, primární nutkání mě nutí sledovat každý její pohyb. Můj vlk mi drásá mysl a dožaduje se, abych jí věnoval bližší pozornost.

Koutkem oka zaznamenám, jak Rome najednou vstane.

Zatnu čelisti. Sleduji jeho vypočítavý krok po parketu. Proplete se davem a schválně do ní zezadu strčí, zatímco to hraje na nehodu.

„Ach, moc se omlouvám. Neublížil jsem vám?“ zeptá se Rome svým nejhladším tónem.

„Ne, neublížila. Teda, zrovna jsem vylila skleničku na kamaráda.“ Její jemný, melodický hlas dolehne k mým uším a vyšle mi po páteři zvláštní elektrický záchvěv.

Stisknu sklenici s whisky silněji, až mi zbělají klouby.

Rome jí nabídne, že jí koupí nový drink. Zaváhá, ale její blonďatý kamarád zasáhne a přijme nabídku jejím jménem bez jediného zaváhání. Když se blíží k hlavnímu baru, aby si objednali, otočí se.

Všechen kyslík mi vyrazí z plic.

Setkám se s jejíma uhrančivýma, zářivě zelenýma očima. Rušný klub se rozplyne.

*Osudová družka.*

To nepopiratelné slovo mi zazvoní v lebce. Mé smysly zalije opojný nával vůně čerstvých jahod. Je dokonalá. Na kořeni nosu má malý hrbolek, drobnou vadu, která její tvář činí ještě víc hypnotizující. Usměje se na Romea a hruď mi probodne prudký záchvěv žárlivosti. Chci, aby každý jediný z těch úsměvů patřil mně.

Zastaví se přímo u našeho stolu. Mé tělo jedná instinktivně. Vystřelím ze židle a tyčím se nad prostorem mezi námi.

„Valentino, rád bych vám představil svého bratra Dariuse,“ představí ji Rome sebevědomým gestem.

Natáhne ke mně jemnou ruku. Právě když k ní natáhnu ruku, abych ji uchopil, nějaký opilý host do mě zezadu prudce strčí. Zapotácím se dopředu a narazím do ní.

Bleskurychle ji popadnu za zápěstí a zachytím ruku, v níž drží novou sklenici, aby se nápoj nerozlil. Zároveň mi svou volnou rukou naplocho přitiskne dlaň k pevným svalům na hrudi, aby udržela rovnováhu.

Slyším, jak se jí zadrhne dech. Hruď se jí v rychlém sledu zvedá a klesá proti tenké látce jejích šatů.

Nakloní hlavu vzhůru, aby se na mě podívala. „Máte dobré reflexy.“

Její hlas je zadýchaný šepot. Vystrčí jazyk a olízne si horní ret.

*Ošukej mě hned.*

Ach Bohyně. Ta syrová, majetnická touha strhnout z ní ty červené šaty a ošukat ji přímo tady na tom ulepeném stole je zničující. Chci jí roztáhnout stehna a tvrdě si ji vzít. Chci si označit její kůži a dokázat každému samci v téhle místnosti, že patří mně. Těžká bolest v mých slabinách je téměř nesnesitelná. Špičáky se mi tlačí na dásně a prosí, aby se mohly zabořit do jejího krku.

Rome si odkašle, hlasitě a ostře, a roztříští tu intenzivní, těžkou bublinu, která nás obklopuje. „Posadíme se?“