Pohled Kaelie

Nemocniční pokoj byl konečně tichý, protože ta nekonečná procesí návštěv z posledních dnů konečně zmizela. Hleděla jsem na spící postavičky mých dvojčat, Valerie a Jessy, uvelebených v průhledné postýlce vedle mojí postele. Prsty jsem přejížděla po okraji Valeriiny přikrývky a žasla jsem nad tím, jak dokonale drobounká je. Měla Caiovy tmavé vlasy, které jí už přes hlavu tvořily jemné