Z pohledu Kaelie

Ranní slunce vrhalo po naší ložnici dlouhé stíny, když jsem pečlivě vybírala, co si obléknu. Prsty se mi lehce chvěly, když jsem si zapínala boty, a žilami mi jako tekutý oheň proudilo odhodlání.

"Jsi si tím jistá?" zeptal se Caius ode dveří a jeho široká ramena vyplňovala rám. Obavy vyryly hluboké vrásky kolem jeho očí, které už tak ztmavly po týdnech bezesných nocí.

Postavila js