VIVIENNE

Z toho domu jsem odcházela vzteky bez sebe.

Celou cestu domů jsem měla zaťatou čelist, ruce svíraly volant silněji, než bylo nutné, a přehrávala jsem si každičký okamžik toho večera ve smyčce, která ne a ne skončit.

Oba dva na mě vztáhli ruku.

Damian, před kterým jsem klečela. Pro kterého jsem polykala. Kterému jsem dovolila použít moje tělo proti zdi v jeho vlastním obýváku, zat