„Vážně?“ postěžovala si Delilah. „No tak, Victore, to fakt necháš…?“

Další záchvěv bolesti, tentokrát ostřejší než ten předchozí. Křečovitě jsem se držela látky Victorovy košile, zatímco mě nesl po schodech nahoru do chaty. Třeštila mi hlava; měla jsem pocit, že každou vteřinou omdlím… a pak jsem ztratila vědomí.

Když jsem znovu otevřela oči, uvědomila jsem si, že ležím na posteli.

„Je příliš pozd