„Samozřejmě, že můžu, a jestli to bude nutné, tak to udělám. Copak jsi zapomněla, že vím všechno o lidech, na kterých ti záleží? Vím, kde pracují, znám jejich zatracené rozvrhy. Stačí jediný telefonát a všichni zemřou.“

Opět mi nezbývalo nic jiného než mlčet.

„Dobře. Vidím, že mi rozumíš.“ Odmlčel se a pak mrazivě dodal: „A teď k věci. Vím, že je s tebou Knox. Pořád ještě spí?“

„Jak jsi…“

„Zavři p