POV: Darius.

Pulzující, starobylá magická energie Bourbon Street kolem nás těžce tepala. Skryté čarodějnice a staletí staří duchové se volně veselili v masivním proudu chodců a zacházeli s hustými davy nicnetušících turistů jako s kráčejícími bateriemi. Zůstal jsem schovaný v bezpečí temných stínů a s predátorským soustředěním sledoval svou ohnivou družku. Kráčela s přirozenou, nezkrotnou grácií, která přitahovala oči každého tvora na chodníku.

"Scarlett!" zařval Kieran.

Přestal jsem se hýbat. Můj pohled se na ni zaměřil přesně ve chvíli, abych viděl, jak brutálně praštila opilce, který ji v procházejícím davu agresivně chytil za zadek. Její pěst dopadla s odporným křupnutím.

"Nedotýkej se mě, kurva!" zuřila.

Její drobná postava se divoce oháněla. Mateo a Tobias ji rychle popadli za paže a přitiskli jí je k bokům, aby jí zabránili napáchat další škody. Kieran udělal krok vpřed, popadl vyděšeného úchyla pod krkem a zvedl ho na špičky.

"Máš štěstí," zavrčel Kieran smrtelně nebezpečným šeptem.

"Dračice," zasmál se temně v mé mysli můj vlk, Shadow. Její nespoutaná agrese ho nesmírně potěšila.

"Čistý pekelný oheň," odpověděl jsem.

Tiše jsem vklouzl do hlučného baru hned za tou skupinkou. Našel jsem si odlehlé, stinné místo v rohu, které nabízelo jasný výhled na jejich VIP box. Lidská servírka dorazila rychle. Bratři si objednali whisky, zatímco dívky se rozhodly pro obrovské koktejly Hurricane. Dal jsem znamení barmanovi.

"Láhev Miller Lite," oznámil jsem.

Přikývl a postavil přede mě studené pivo. Posunul jsem po ulepeném pultu stodolarovou bankovku a mlčky tak naznačil, že chci, aby se staral o můj pitný režim, dokud neodejdu. Přiložil jsem si orosenou láhev ke rtům a nechal studenou tekutinu sklouznout do hrdla. Sledoval jsem, jak si ze sebe navzájem utahují, zcela nevědomí mé přítomnosti.

Z reproduktorů začala hrát pomalá, svůdná bluesová melodie. Těžké basy vibrovaly podlahovými prkny. Scarlett se zvedla z koženého boxu. Zavřela oči a nechala své nádherné boky slepě a dokonale se vlnit do těžkého rytmu. Ta hudba ji posedla.

"Scarlett," zašeptal jsem pod vousy a promítl ten zvuk hlučnou místností přímo k ní.

Viditelně se zachvěla. Oči se jí prudce otevřely a nápadně přelétly po místnosti. Prohledávala dav, hledajíc zdroj toho hlasu, než mi najednou zmizela ze zorného pole za skupinkou hlučných vysokoškoláků. Odložil jsem pivo a rychle se propletl hustým davem, abych ji našel. Zabočil jsem za roh poblíž chodby k toaletám.

Její drobná, plně tvarovaná postava prudce narazila přímo do mé hrudi.

Plastový kelímek jí vyklouzl z prstů. Pohnul jsem se na základě čistého instinktu, ruka mi vystřelila a zachytila padající drink dřív, než dopadl na zem. Naše těla se na zlomek vteřiny přitiskla k sobě. Ten náraz vyslal prudkou elektrickou ránu přímo do mého nitra.

"Panebože! Hrozně se omlouvám," zazpíval její hlas svůdně.

Její opojná vůně drcených kosatců a čerstvého deště se přes mě přelila a málem mě srazila na kolena.

"Omluva se přijímá," odpověděl jsem.

Můj hlas zněl nebezpečně napjatě. Vrazil jsem jí kelímek zpět do rukou a okamžitě zapadl na pánské toalety. Práskl jsem za sebou dveřmi a s klouby zbělenými křečí se chytil porcelánového umyvadla. Těžce a zhluboka jsem dýchal a zíral na svůj odraz ve špinavém zrcadle. Násilím jsem potlačoval ohromující nutkání vykopnout dveře, divoce ji vzít do náruče a přivlastnit si ji přímo tam na chodbě.

"Zkurvenej srabe," zavrčel Shadow vztekle. Přecházel v mé mysli sem a tam a svými drápy drásal mé sebeovládání.

"Nemůžeme. Ne dokud jí nebude osmnáct," procedil jsem skrz zatnuté zuby.

Celé tělo mě bolelo. Sáhl jsem dolů a sevřel svůj pták, který byl bolestivě ztopořený už jen z pouhé vteřiny fyzického kontaktu a plných plic její vůně. Stál jsem tam několik minut, bojoval s vlastní biologií a nutil ty divoké instinkty zpět do zamčené klece.

Opláchl jsem si obličej studenou vodou a vrátil se do hlavní části baru. Zaskočila mě naprosto nepřipraveného. Čekal jsem, že se vrátí zpět do svého boxu, ale ona se svůdně opírala o hlavní pult a čekala.

"Co piješ?" zeptala se odvážně.

Popadla mou poloprázdnou láhev Miller Lite a usmála se na lidského barmana.

"Dejte to na můj účet," řekl jsem barmanovi.

"Dva panáky té nejlepší whisky, prosím," požádala.

Lidský barman se na ni usmál se zjevným, přetrvávajícím zájmem. Když naléval jantarovou tekutinu, až příliš dlouho zíral na její hrudník.

*Nečum, kreténe. Je moje!* zařval Shadow násilně v mé mysli.

Svaly se mi zablokovaly. Sevřel jsem okraj baru a propočítával, jak rychle dokážu tomu zmetkovi vytrhnout hrdlo, než zasáhne ochranka. Scarlett natáhla ruku. Jemně položila svou hebkou dlaň na mou třesoucí se paži. Kůží mi projelo intenzivní elektrické jiskření, které můj vztek okamžitě uzemnilo. Shlédl jsem na její prsty spočívající na mém napjatém bicepsu.

"Abych řekla ‚Děkuji‘." Pozvedla svou panákovou sklenici.

Vzal jsem si tu svou. Ťukli jsme si a jedním douškem spolkli ten ohnivý žár. Prázdnou sklenici jsem práskl zpět na dřevo. Přistoupila blíž a narušila můj osobní prostor.

"Možná se ještě uvidíme," zašeptala mi intimně do ucha.

Její horký dech mi zježil chloupky na zátylku. Popadla svůj nový Hurricane, otočila se na podpatku a odešla. Sledoval jsem, jak se její boky vlní, když se vracela ke svým sourozencům.

"Kolik to dělá?" zeptal jsem se barmana.

Sledoval jsem, jak partička Kingsleyových dopíjí drinky a připravuje se k odchodu. Zaplatil jsem svůj účet, vyšel hlavními dveřmi před nimi a schoval se do vchodu temné uličky, abych počkal.

"Chci si zahrát kulečník," oslovil Kieran skupinu nahlas.

Vytáhl masivní ruličku peněz. Otevřeně vtiskl dívkám do rukou tlustý balíček stodolarových bankovek přímo před opilými, zoufalými davy plnícími ulici.

"Zkurvenej idiot," zavrčel Shadow.

Bratři se oddělili směrem k místní kulečníkové herně a nechali ty tři dívky, aby se nebezpečným nadpřirozeným centrem prodíraly samy. Sledoval jsem dívky zblízka. Minuly hernu a vklouzly do dalšího narvaného baru. Zůstal jsem poblíž dveří a sledoval, jak si objednávají rundu sladkých, neonově zelených ‚Ručních granátů‘. Koply do sebe ty silné drinky, hlasitě se smály a pak šťastně vrávoraly zpátky na chaotickou ulici.

Masivní vlna chodců je spolkla. Prodíral jsem se skupinkou turistů a snažil se udržet oční kontakt. Ohromující zápach zvětralého alkoholu, odpadků a tělesných tekutin stoupal ze stok a naprosto maskoval její sladkou vůni kosatců. Hruď mi zasáhla ostrá vlna paniky. Ztratil jsem je.

O půl bloku dál se z temné postranní uličky ozval hlasitý, děsivý výkřik.

Rozběhl jsem se za zvukem. V hrudi se mi hromadil intenzivní, spalující vztek. Nebyl to můj hněv. Byl její a proudil přímo skrze naše pouto druhů. Zabočil jsem za cihlový roh a vyhodnotil situaci. Šest špinavých, zoufalých mužů tisklo ty tři dívky agresivně na vlhkou cihlovou zeď.

"Dejte nám ty zasraný prachy," zařval vůdce.

Zbylých pět mužů se přiblížilo a násilně osahávalo těla dívek ve snaze najít hotovost, kterou Kieran tak hloupě vystavoval na odiv. Udělal jsem krok vpřed, abych zasáhl, ale podivný úkaz mě donutil na zlomek vteřiny zaváhat. Scarlettina kůže začala zářit jemným, nebezpečně červeným odstínem. Okolní magická energie v uličce se změnila a praskala kolem její drobné postavy.

V duchu jsem proklel hloupost bratrů a vyrazil na tu skupinu.

Brutálně jsem vrazil pěst do čelisti vůdce a při nárazu roztříštil kost. Padl jako kámen. Zbylých pět se otočilo a začalo mým směrem rozdávat neohrabané opilecké rány. Bez námahy jsem se přikrčil pod divokým pravým hákem a vrazil koleno do žeber druhého útočníka.

Má divoká družka na záchranu nečekala. Scarlett snížila postoj a bočním kopem zasáhla vytáhlého chlapa, který jí právě aktivně osahával hrudník, a poslala ho rovnou do popelnic. Tu hybnost využila k tomu, aby se se smrtící grácií otočila, vykopla nohu přímo vzhůru a odkopla dalšímu chlapovi koule jako při field gólu. Útočník vydal vysoké písknutí, zhroutil se a pozvracel dlažební kostky. Daphne a Calista se vymanily a nemilosrdně kopaly do zbývajících při vědomí, dokud sebou nepřestali škubat.

"Jste v pořádku, holky?" zeptal jsem se.

Těžce jsem oddechoval a očima prohledával temnou uličku kvůli dalším hrozbám. Scarlett na mě střelila svýma nádhernýma očima. Nebezpečná červená záře z její kůže zmizela a nahradil ji zářivý, opilý úsměv.

"Jo," vydechly sborově.

Adrenalin opadl. Začaly se na nohou opile kymácet a opřely se o cihlovou zeď, aby našly oporu.

"Pojďte. Pomůžu vám zpátky do hotelu," nabídl jsem.

Vyměnily si němý souhlasný pohled a přikývly. Daphne a Calista do sebe zavěsily paže, aby se navzájem udržely na nohou. Scarlett udělala krok ke mně. Zavěsila svou teplou paži do mé a přitiskla se bokem k mým žebrům. Do ramene mi vystřelily jiskry a zapálily mou krev.

Potichu jsem je vyvedl z uličky. Mlčky jsme proplouvali těžkými, nebezpečnými davy Bourbon Street. Zlověstně jsem zíral na kohokoliv, kdo se opovážil podívat naším směrem. Bezpečně jsme dorazili k velkolepému vstupu hotelu Bourbon Orleans.

Vymanil jsem svou paži z její a udělal krok zpět do stínů. Prkenně jsem těm třem dívkám zamával. Nutil jsem své nohy zůstat na místě a sledoval, jak se opile kymácejí skrz těžké skleněné dveře do budovy. Otočil jsem se a donutil se odejít pryč do noci.