Věděla jsem, že čím víc na to budu myslet, tím větší bolest mi to bude způsobovat, takže jsem se s tím dobrovolně snažila přestat, a pak jsem se sehnula, zvedla telefon a poté i kabelku. Řekla jsem Octavii, že musím odejít. Samozřejmě mi začala nabízet svou falešnou podporu, ptala se mě, jestli nepotřebuji pomoc a jestli by pro mě mohla něco udělat, ale poprosila jsem ji, ať se stará o své vlastní