Beatrice stála sama uprostřed velkolepého rodového sálu. Těžké dubové stěny jako by se svíraly dovnitř a dusily všechny kromě ní. Zůstávala děsivě klidná. Ticho, které se rozprostíralo mezi ní a zamračenými příbuznými, bylo tak husté, že by se dalo krájet. Úmyslně nechala celou rodinu Vanceových vyčerpat svá nepodložená obvinění a stála nehybně jako mramorová socha, zatímco na ni ukazovali prsty a