Pomalu se probouzím pevně sevřená v objetí známých paží a nohou. Zavrtám se hlouběji, ještě se mi vlastně nechce být vzhůru. Doléhá na mě několik naléhavých potřeb, které je třeba vyřešit, přičemž tou nejdůležitější je, že se příšerně potím.

Mírně se odtáhnu, snažím se získat od těch mužů trochu prostoru k dýchání, když si uvědomím, že mi jeden z Mistrů chybí. Pootevřu jedno oko, abych zjistila, k