Když jsem se konečně vracela do reality, byla taková tma, že jsem musela několikrát zamrkat, než jsem vůbec uvěřila, že jsem pořád naživu. Pomalu jsem se posadila, svírala si třeštící hlavu a snažila se udržet kousky své lebky pohromadě. Byl to docela povzbudivý moment, když jsem ucítila, jak bolest ve spáncích začíná polevovat.

Na chvíli jsem se rozhlédla, než mě znovu zasáhly vzpomínky na to, co