Rty se jí pootevřou. Bože, co já bych dal za to, abych se do těch rtů mohl zrovna teď zakousnout. Ty věci, co bych udělal. Cenu, kterou bych za to zaplatil.

„Věděla jsem, že mě odmítneš,“ přizná.

„Ale stejně jsi přišla. Vidíš?“ pronesu triumfálně. „Je to hra.“

„Ty tomu říkáš hra; já tomu říkám přežití.“ Na chvíli se jí zatají dech, a přesně ve chvíli, kdy si myslím, že skončila s mluvením, řekne: