Ale uplyne minuta, pak dvě, a Nora se stále nemá k tomu, aby otočila první stránku. Vzhledem k tomu, jak moc se jí třesou ruce, si vlastně myslím, že nepřečetla víc než první řádek první strany.

„V-Viktore...“

„Noro.“ Mými dlaněmi jí masíruji zadní stranu paží, když do jejího čela strčím svým, abych ji přiměl podívat se na mě. „Dýchej, ptičko.“

„Jsou to moji rodiče, že ano?“ Její ruce nejsou to je