Clara
Výhružný příslib jeho slov stále visí v těsném prostoru mezi námi. Dívám se přímo před sebe a puls mi buší do žeber v šíleném rytmu. Nemůžu uvěřit, že opravdu sedím na místě spolujezdce v luxusním sportovním autě Alistaira Kincaida. Celá ta situace působí jako nějaký horečnatý sen, ze kterého se musím každou chvíli probudit. Je to miliardář, muž, který disponuje takovou mírou bohatství a moci, že to ani nedokážu začít chápat. A co je ještě děsivější, je to šéf mého otce. Je mu sedmatřicet, je sofistikovaný a ztělesňuje chodící fyzickou fantazii oblečenou do dokonale padnoucího obleku od Armaniho. Vůně jeho drahé kolínské smíchaná s drahým koženým interiérem mi plní smysly a ještě víc mě omamuje.
Obtočím si ruce kolem břicha a snažím se potlačit nervózní třes, který se mi prohání pod kůží. Ještě před několika minutami jsem se venku na chodníku promenádovala s odvážnou, sebevědomou fasádou a předstírala jsem, že mám celou tuhle situaci pod naprostou kontrolou. Hrála jsem stydlivku. Hrála jsem sexy dračici. Pravda je naprosto jiná. Sedím vedle tohohle impozantního muže a za chvíli s ním přijdu o panenství.
Máma mě před chlapy přesně jako je Alistair vždycky varovala. Říkala mi, ať se od okouzlujících hráčů a zlých kluků držím co nejdál, trvala na tom, že po nich zůstává jen stopa zlomených srdcí a nezapomenutelné vzpomínky, kvůli kterým už potom nebudu dobrá pro nikoho jiného. Hluboko uvnitř vím, že náš obrovský věkový rozdíl a naprosto odlišné životní etapy dělají z jakéhokoli skutečného romantického vztahu nemožnou záležitost. Přesto, zatímco motor přede uličkami města, zjišťuji, že jsem okouzlena. V jeho temném sebevědomí je nepopiratelný magnetismus, nebezpečná přitažlivost skrytá v hlubinách jeho ostrých modrých očí. Za tou miliardářskou fasádou v sobě skrývá temná tajemství a nějaká má pošetilá, bezohledná část by chtěla odhalit úplně každé z nich.
Silný motor tiše, plynule zastaví. Zamrkám, snažím se setřást ze sebe své závodící myšlenky a rozhlédnu se po našem okolí. Parkujeme uvnitř spoře osvětlené soukromé garáže. Betonové zdi se koupou ve stínech, nechávajíc pouze jemnou zář palubní desky auta, aby osvětlila jeho ostře řezanou čelist.
Alistair otočí hlavu. Jeho pronikavý pohled se vpije do mého a přitluče mě na místo. Natáhne se přes středovou konzoli. Ztuhnu, když se jeho konečky prstů otřou o moji tvář. Očekávala jsem, že ruce bohatého generálního ředitele budou měkké a bez mozolů, ale jeho kůže je překvapivě drsná. To tření posílá záchvěv syrové elektřiny přímo dolů po mé páteři. Jeho palec sjede přes můj spodní ret a stiskne přesně tak silně, abych pootevřela ústa. Bojuji se zoufalým nutkáním zalapat po dechu a spolknu ten zvuk dřív, než mi vůbec unikne z hrdla.
Opisuje citlivou křivku mých úst a na jeho nápadných rysech pohrává vědoucí úšklebek. Přesně ví, co s mým tělem tenhle obyčejný dotek dělá.
"Řekni mi, autorko Claro," zavrčí jeho hluboký hlas v tiché kabině vozu, hustý temným pobavením. "Chceš píchat v soukromém apartmá, nebo si chceš zajezdit na mém péru přímo tady v autě?"
Při té strohé, explicitní otázce se mi zadrhne dech. Pokládá volbu přímo do mých rukou, škádlí tím můj údajný status expertky na erotiku. Snažím se udržet si svou statečnou tvář. Donutím své rty k roztřesenému úsměvu, ačkoli můj hlas mé nervy prozrazuje.
"Moje odbornost na romantické romány se přesně nevztahuje i na reálný život," přiznávám a prsty mačkám látku své sukně.
Alistair se uchechtne, tichým, hrdelním zvukem, který mnou přímo prostoupí. Sleduje mě s dravou trpělivostí. Je to muž zvyklý dosáhnout toho, co chce, a s náhlým výkyvem paniky si uvědomuji, že by snadno mohl změnit názor, kdybych příliš dlouho váhala. Moje poprvé by mohlo být s tímhle božským stvořením, ale jen tehdy, když udělám onen krok do neznáma. Musím vzít šanci do vlastních rukou.
"Tady je to v pořádku," řeknu mu a snažím se do svého tónu dostat vrstvu sebevědomí.
Na obličeji se mu roztáhne spokojený, zlý úsměv.
Alistair sáhne na středovou konzoli a stiskne elegantní stříbrné tlačítko. Kabinu naplní mechanické vrčení. Během několika vteřin se průhledná skla zbarví do hlubokého, temného obsidiánu a odstřihnou nás tak od okolního světa. Standardní stropní osvětlení se přepne do jemné, modré záře, vrhajíc stíny, díky kterým malý prostor působí jako intimní, odizolovaný svět.
"Svleč se," rozkáže. Jeho hlas je pevný a neponechává žádný prostor pro diskuzi.
Ve stejnou chvíli se jeho ruce přesunou k jeho vlastnímu pasu. Rozepne si kožený pásek čistou a secvičenou rychlostí. Kovové cinknutí spony zazní v tichém autě neklidně hlasitě.
Srdce mi v hrudníku bije jako o závod. Sáhnu po vlastním oblečení, prsty trochu neohrabaně zápolím s knoflíky a látkou. Chladný vzduch kabiny pohladí mou rozpálenou kůži, až mi okamžitě ztvrdnou bradavky. Jednu po druhé ze sebe shazuji vrstvy oblečení a házím je na zem, dokud nesedím na sedadle spolujezdce úplně nahá a odhalená. Instinktivně si přes hruď překřížím paže, ale můj pohled je jako magnetem přitahován k Alistairovi.
Zbaví se své drahé košile a nechá ji nedbale spadnout na podlahu. Oči se mi rozšíří, jak do sebe vsakuji pohled na jeho odhalené torzo. Je to ostře řezané, bezchybné mistrovské dílo. Pod modrým světlem se mu na hrudi a břiše vlní tvrdé svaly. Nespěchá, vyzařuje z něj nenucená dominance. Ztělesňuje do puntíku přesně tu fantazii, jakou jsem si představovala, když jsem zkoumala jeho online profily, jen osobně působí desetkrát více zastrašujícím dojmem. Pak ze sebe shodí i kalhoty, a tak zůstane stejně nahý jako já.
Alistair se posune na sedadle řidiče a svou mohutnou postavu pohodlně opře o kůži. Dvěma prsty si poklepe na svalnaté stehno.
"Pojď sem," poručí.
Zaváhám. Úzký prostor nad středovou konzolí vypadá jako odstrašující překážková dráha. V uších mi hřmí můj vlastní puls. Zhluboka se nadechnu, zvednu se a neobratně se přesunu přes dělící prostor.
Alistair mě ale nenechá se trápit. Jeho velké, pevné ruce mě uchopí za holý pas a navedou mě s naprosto lehkou silou. Přitáhne si mě dolů, dokud na něm obkročmo nesedím na stehnech. Nahá kůže narazí na nahou kůži. Kontrast jeho drsné, horké kůže na mých měkčích stehnech pošle mráz přímo do mého středu. Koleny mu svírám úzké boky. Tiché hučení motoru vibruje přes podlahu a putuje rovnou po mé páteři.
Usadím se na něj, ruce nesměle opřené o jeho široká ramena. Sedí tam a sleduje mě se směsicí pobavení a hladu. Vypadá jako král, který zasedl k soudu na svém trůnu. Ve chvíli, kdy ucítím jeho vzrušení, zasáhne mě ostrý úder čisté, nezfalšované touhy. Už teď je neuvěřitelně tvrdý; tlustá, pevná délka jeho ptáka horká a náročná se tiskne zespodu na má nahá stehna.
Natáhne ruku a prsty mi z obličeje odhrne rozcuchané blond vlasy. Hlasitě se, zhluboka zasměje a ten zvuk omývá moji kůži.
"Bože, ty jsi tak sladká," zamumlá, pohled mu sklouzává po mé zarudlé tváři. "Tak nezkušená."
Má hrdost vzplane. Přimhouřím oči na ten jeho škádlivý tón.
"Nejsem sladká," vyštěknu a zvednu bradu, abych se na něj zamračila.
Alistair zvedne výzývavě obočí, nenechá se vyvést z míry mým hubeným projevem vzdoru. "Co kdybych o tom rozhodl já?"
Než stihnu formulovat ostrou odpověď, jeho velké ruce vyjedou nahoru po mých žebrech. Jsou tak obrovské, že mi s lehkostí obkrouží pas a vypálí na kůži svůj žár. Nakloní se dopředu, zruší vzdálenost mezi námi a přivlastní si moje rty.
Polibek je intenzivní, majetnický a naprosto dechberoucí. Jeho rty se s náročným tlakem přimknou k mým a způsobí mi závrať. Líbá mě tak, jako by mu patřil každý můj nádech, jako by každý vzdech opouštějící mé rty patřil jen a jen jemu. Jsem vyděšená. Mám děs z toho, že se zamiluju do muže, který je pro mě tak moc zakázaný, a mám děs z následků, které to přinese, když se mu oddám. Chci si své srdce uchránit, ale on zachází s mým tělem, jako bych byla uctívaná bohyně.
Jazykem obkrouží můj spodní ret, domáhá se vstupu. Snažím se zachovat si zdravý rozum, ale z mého hrdla vyklouzne žalostný sten a prozradí mé obranné linie. Alistair toho okamžitě využije a zaboří mi jazyk hluboko do úst. Chutná po temné touze a drahé mátě. Dominantní tahy jeho jazyka proti mému mi zamotají hlavu. Jsem naprosto bezmocná proti naprosté síle jeho existence. Jeho jazyk mi přejíždí ústy, ochutnává, zabírá a mapuje každý centimetr. Zabořím mu prsty do hustých, tmavých vlasů.
Sexuální scény, které tak pečlivě sepisuji do svých knih, jsou mrtvé a bez života v porovnání s touto syrovou, dechberoucí realitou. Zevnitř doslova hořím. Můj klín roní vlhkost, kluzká tekutina se hromadí mezi mýma nohama a rozmazává se o jeho tvrdého ptáka. Potácím se nebezpečně blízko hranice rozkoše a mé tělo bzučí elektrickým napětím jen z těch dovedností jeho úst.
Zrovna když se prsty pevně zaryju do jeho širokých ramen, abych se nějak ukotvila, Alistair uhne. Přeruší polibek a nechá mě jen zlomek vteřiny honit se za jeho rty.
Ušklíbne se s arogantním, hříšným výrazem a opře se zpět o koženou opěrku hlavy. Jeho hrudník se zvedá a klesá ve stabilním rytmu, zatímco já tu lapám po dechu. V očích mu září zlomyslné světlo, když studuje mé zarudlé, oteklé rty.
"Ta zkušební kapitola, co jsi mi poslala," začne a jeho hlas klesne do tichého, provokativního protažení. "Skončila dost napínavě otevřeným koncem."
Zamrkám a moje mysl bojuje s tím, jak přesměrovat pozornost z toho oslepujícího oparu vzrušení zpět na moje psaní.
"Hlavní hrdinka," pokračuje Alistair a pohled mu sjede níž a sleduje frenetické zvedání a klesání mé odhalené hrudi. "Říkala tam tomu chlápkovi, že chce, aby něco okusil. Velmi specifický požadavek."
Nakloní hlavu, jeho modré oči se zavrtají do mých s dravou výzvou.
"Na co přesně chtěla jeho ústa?"
Obličej mi rozzářeně zahoří a horkost se mi přeleje až ke konečkům uší. V autě je rázem pocitově snad o deset stupňů víc. Těžce polknu, knedlík v mém krku je příliš těžký a velký. Srdce mi buší ve frenetickém rytmu. Nutí mě, abych to vyslovila. Chce, abych o to prosila, abych tak překlenula propast mezi smělými slovy na své obrazovce a chvějící se realitou svého těla.
Odvrátím pohled od toho jeho sebejistého. Pomalu nechám pravou ruku sklouznout z jeho ramene. Přejedu prsty po středu svého vlastního břicha, mířím přes pupík, až mi ruka dopadne na vnitřní stranu stehna. Alistairovy tmavé oči ten pohyb sledují s hladovým, dychtivým záměrem.
Přejedu prsty výš, oddělím své kluzké záhyby a svezu se dolů, abych přitlačila na svůj zduřelý klitoris. Tření pošle mým nervovým systémem ostrou vlnu rozkoše, ale to není vůbec nic v porovnání s temným, náročným hladem vyzařujícím z muže pode mnou.
"Sem dolů," zamumlám, hlas se mi třese touhou.