Clara

Přerývaně se nadechnu, než promluvím. Vzduch v autě mi najednou připadá příliš hutný na to, aby ho mé plíce dokázaly zpracovat. Zběsilý tlukot mého srdce mi rezonuje v uších, zatímco opětuji jeho panovačný pohled.

„Moje... moje kunda,“ zašeptám a stěží to neslušné slovo dostanu přes rozechvělé rty. Už jen tvarování těch slabik na jazyku působí hříšně. „Chci tvá ústa na svý kundě.“

Část mě ne