VESPER

Sotva jsem se dostala zpět do pokoje, mé myšlenky se opět začaly točit v kruhu.

Slova toho špeha mi stále rezonovala v hlavě a střetávala se se zbývajícím teplem Luniny přítomnosti kdesi pod postelí.

Opatrně jsem za sebou zavřela dveře, na okamžik se o ně opřela a dlaně přitiskla do dřeva.

„Vzpamatuj se,“ zamumlala jsem.

Mé mysli se dotklo jemné, povědomé teplo.

*‚Jsi hlučná,‘* zazvonil jem