LORCAN

Ztuhla mi čelist.

Než jsem stihl odpovědět, dveře komnaty se rozletěly.

Vřítil se dovnitř strážný, mírně zadýchaný.

„Vaše Výsosti…“

Okamžitě jsem se narovnal.

„Co se děje?“

„Královna žádá vaši přítomnost. Okamžitě.“

Zprudka jsem vydechl nosem.

Samozřejmě.

Načasování nemohlo být nevhodnější.

Věnoval jsem vězni poslední pohled.

„Nespouštějte ho z očí,“ nařídil jsem strážím. „A nezabíjejte ho