VESPER

Její hlas byl slabý, vzdálený, jako ozvěna ze dna studny. Ale byl tam.

Luno! Přitiskla jsem si ruce na hruď, jako bych si ji mohla přitisknout blíž. Kde jsi? Jsi v pořádku? Zacházejí s tebou laskavě?

‚Jsem v pořádku,‘ řekla. Její hlas byl tichý. Unavený. Ale slyšela jsem v něm hřejivost. ‚Ostatní draci jsou zvláštní. Mluví tak, že jim nerozumím. Ale dávají mi jídlo. Udržují mě v teple.‘

Lu