VESPER

Maeva čekala na nádvoří.

Její modrý drak stál vedle ní, jeho šupiny se leskly ve svitu měsíce a v chladném vzduchu mu od tlamy stoupal dech. Vedle něj stál Zax, jeho bronzové šupiny byly povědomé a uklidňující, a také Luna, která už vyrostla natolik, že mě mohla unést.

Přistoupila jsem k nim, srdce mi bušilo.

"Maevo," řekla jsem. "Co se děje?"

Otočila se ke mně.

"Situace je zoufalá," řekla.