VESPER

Ráno přišlo příliš brzy.

Sotva jsem spala, v mysli se mi stále přehrávaly události minulé noci. Plameny. Křik. Kopí, které jen o vlásek minulo mou hruď. Stále jsem cítila nápor větru, žár Zaxova ohně, tu hrůzu a vzrušení z letu do bitvy.

Maeva mě pozvala na snídani do svých komnat.

Rychle jsem se oblékla, ruce se mi stále lehce třásly. Luna ležela stočená na mé posteli a s obavami mě pozor