Když se probudil, skrze žaluzie slabě pronikalo sluneční světlo. Vivienne vedle něj ještě tvrdě spala, tvář měla klidnou a mírnou. Mírně se posunul, opatrně, aby ji nevzbudil, pamatoval na hojící se stehno, jen aby si našel chvilku a pořádně si ji prohlédl.

Byla krásná způsobem, který mu pokaždé bral dech. Rty měla mírně pootevřené, jak tiše oddechovala. Její vlasy – divoké a rozcuchané, připomín