Obrovská čekárna před konkurzním sálem vibruje děsivou, těžkou nervozitou, která jako by ze vzduchu vysávala veškerý kyslík. Lepí se mi na kůži jako hustá vlhkost a stahuje mi údy k zemi. Sedím se zkříženýma nohama přímo na tvrdé dřevěné podlaze a skládám tělo do hlubokého, bolestivého protažení. Hlavu mám skloněnou nízko nad koleny. Tiché zapraskání mých vlastních kloubů zní na pozadí zpanikařené