Kdybych věděl, že dnešní noc skončí tak, že uvíznu v autě plném lidí, které bych jinak s radostí nechal trčet někde uprostřed ničeho, možná bych Connorovi ten motor radši zapálil, než abych ho spravoval.

Nesnáším lidi. Vždycky jsem je nesnášel.

Dnešek mi jenom připomněl proč.

Ta restaurace, ty falešné úsměvy, prázdný smích — to všechno mi drásalo nervy jako nehty o školní tabuli.

To, jak se bavili