Napadlo by mě někdy, že půjdu na pouť?

A ne jen tak ledajakou. Na okresní pouť. Se zářivými světly, vším možným smaženým a dětmi ječícími jako o život na vratkých horských drahách, které drží pohromadě šrouby z padesátých let. Kdyby se mě někdo před půl rokem zeptal, kde budu nějaký náhodný pátek na jaře, „okresní pouť“ by na seznamu pravděpodobných možností byla až za „podvodním bojem na nože“.

A