Už si ani nejsem jistý, co to vlastně dělám. Vím jen, že chci, aby se dál usmívala. Tím zářivým, přehnaným úsměvem od ucha k uchu, ze kterého přímo sálá radost.

Procházíme kolem stánku se smaženým těstem a ona se nadechne tak hlasitě, až byste si mysleli, že ji někdo právě požádal o ruku.

„Panebože,“ vyhrkne, otočí se ke mně s doširoka rozevřenýma očima. „Máš rád smažený těsto?“

Pokrčím rameny. „M