Sníh nám vrže pod botami, jak dusáme po uježděné cestě k malému vyhrazenému prostoru, kde se odehrává soutěž ve stavění sněhuláků. Slunce nad námi pálí svou ostrostí; tím druhem, který se odráží od každého bílého povrchu a nutí vás mhouřit oči, ale vzduch má pořád chuť po ledu a borovici.

Kouknu se bokem na Jaxona. Nevypadá, že by mu byla zima. Samozřejmě. Má na sobě černé termotriko a grafitovou