Medaile mi tiše cinká o hruď. Jak jdeme, sníh nám křupe pod botami a tváře máme zrudlé mrazem i smíchem.

Pekárna vypadá přesně tak, jak má — je hřejivá, zlatavá, zářící. Maličká roubená budova ověšená světýlky, se zamlženými okny a křivým komínem, ze kterého stoupá kouř a kolem voní vanilka se skořicí.

Jaxon mi podrží dveře. Vejdu dovnitř a okamžitě cítím, jak mi rozmrzá nos.

Voní to tu po cukru,