Tohle není Connor.

Sedím zatlačená co nejdál do sedadla spolujezdce, páteř mám přitisknutou ke dveřím a prsty pevně svírám okraj sedačky, jako by mě měla udržet na místě. Už jsem viděla Connora naštvaného – žárlivého, podrážděného, dokonce i zlého. Ale tohle? Tohle je něco úplně jiného.

Zpočátku mlčí. Ruce svírají volant s takovou křečí, až má klouby úplně bílé a čelist má zaťatou. Světlomety splý