Následující dva týdny mě naprosto pohltí.

Už teď to vím, cítím to hluboko ve svalech, ten druh únavy, co se člověku zavrtá do kostí ještě dřív, než vůbec cokoliv začne. Ale tenhle druh vyčerpání — ten vítám. Chyběl mi. Znamená to, že se zase hýbu. Znamená to, že tančím. Že život běží dál a já smím být jeho součástí.

Můj rozvrh zkoušek je jeden velký chaos plný brzkého vstávání, namožených kleneb a